DIP je všude. Jen on sám ale problém budoucích důchodů a důchodců neřeší

Odvolává se na výsledky průzkumu agentury Perfect Crowd, v němž 42 procent respondentů uvedlo, že si na penzi nespoří. Jsou to převážně mladší lidé. Služeb penzijních fondů nevyužívá 65 procent lidí ve věku 18 až 26 let.

„Jinými slovy, na penzi si nespoří především ti, pro koho by spoření na penzi mělo největší přidanou hodnotu,“ říká k výsledkům průzkumu výkonná ředitelka AKAT ČR Jana Brodani.

KVÍZ: Pravidla penzijního spoření se mění. Víte, jak z něj získat maximum?

I když je podle odborníků přirozené, že mladí lidé více než penzi řeší jiné problémy, přesto by i oni měli vědět, že čím dříve se spořením začnou, tím více si „na stará kolena“ naspoří. Je to právě čas v řádu několika desítek let, který se nakonec ukáže jako benefit spoření na důchod.

Dalším zjištěním průzkumu je, že z těch, kteří si na penzi nespoří, má 71 procent pouze základní vzdělání. Což mimo jiné znamená, že jde o lidi, kterým stát zřejmě vzhledem k jejich výdělkům vyměří i nejnižší penze.

A pak je tu dlouhodobý investiční produkt

Zástupci Asociace na druhou stranu kvitují, že když už se lidé rozhodnou spořit mimo bankovní účty, pak volí právě penzijní spoření. A dále to, že polovina z těch, kteří nyní do penzijních fondů investují, tak činí pravidelně každý měsíc.

„Zde vidíme velký potenciál do budoucna. Lidé si již postupně zvykají investovat pravidelně a se zavedením nového penzijního produktu, dlouhodobého investičního produktu, očekáváme, že se bude objem prostředků, směřovaných do investic na dlouhodobé pravidelné bázi, zvyšovat,“ míní Brodani.

Expert: Důchodová reforma důstojnou penzi nezaručí, musíme šetřit sami

Přitom neopomene uvést výhody DIPu: „Lákadlem je možnost odečíst si investované peníze od základu daně. Zatímco u penzijního spoření si lze od základu daně odečíst příspěvky nad hranicí 12 000 ročně, respektive od 1.7.2024 nad 20 400 Kč ročně, u DIPu je to celá částka od první koruny.“

Je třeba ale upozornit, že výše uvedené platí pouze tehdy, pokud člověk spoří minimálně deset let a zároveň peníze využije po dosažení 60 let věku. Jinak o všechny daňové výhody přijde a na nich ušetřené peníze dodaní.

„DIP je vhodný pro každého investora, který využije možnosti daňových odpočtů. Případně má možnost získat příspěvek zaměstnavatele a zároveň je jeho cílem dostatečné zajištění na důchodový věk. Naopak není vhodný pro toho kdo daně neplatí, jako třeba děti, nepracující důchodci nebo osoby samostatně výdělečné činné v takzvaném režimu paušální daně,“ vysvětluje portfolio manažer Partners investiční společnosti Marcel Vanduch.

Podle něj DIP ve skutečnosti není klasickým finančním produktem, ale jde spíše o jakousi schránku, pod kterou lidé mohou vložit jednotlivé finanční produkty. A v rámci ní stát možnými daňovými odpočty motivuje občany k zajištění finanční nezávislosti v důchodovém věku.

DIP je pouhým doplňkem k penzijnímu spoření

Jakkoli je mnohými DIP spojovaný s třetím pilířem důchodového systému, není tomu tak. Není penzijním fondem se státem regulovanými poplatky. A i když nabízí daňové úlevy, tak ty nabízí i penzijní připojištění (PP) a doplňkové penzijní spoření (DPS).

„Daňově uznatelným produktem je doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění. Vyplývá to ze zákona, což mimo jiné znamená, že v tomto případě není potřeba žádné potvrzení o daňové uznatelnosti produktu,“ potvrzuje ředitelka penzijní společnosti Rentea Lucie Jurníčková.

Jaké jsou výhody a nevýhody DIP a u jaké nabídky zvýšit ostražitost

Podle ní DIP určitě dává smysl, ale ona sama ho považuje jen jako doplněk k DPS. V případě úspor na penzi stále platí, že první volbou by mělo být využití všech možnosti nabídky ve třetím pilíři důchodového systému. Optimální pak je získat z těchto produktů maximální státní příspěvek a maximální daňové odpočty.

Za příklad dává odkládat si do penzijka 3 700 korun (1 700 Kč měsíčně pro maximální státní příspěvek a 2 000 korun pro daňové odpočty) měsíčně. A do DIP pak další dva tisíce korun, také pro daňové odpočty.

To si ale dovolí pouze ti, kterým finanční situace umožňuje spořit si na penzi ve všech státem podporovaných produktech. A těch většina není, jak potvrdil i průzkum AKAT ČR. Méně než 500 korun si na penzi v Česku spoří 14 procent účastníků penzijního spoření. Až tisíc korun si v něm odkládá 24 procent účastníků a jen 16 procent spoří v rozmezí 1 000 až 3 000 korun měsíčně.